Město Domažlice, nám. Míru 1, 344 01 Domažlice

Domažlice – rekonstrukce ČOV

Oznámení podle Přílohy č. 3 k zák. č. 100/2001 Sb.,

o posuzování vlivů na životní prostředí,

ve znění zák. č. 93/2004 Sb.

Leden 2006 Zpracovatel: Ing. Miroslava Tycová B. Němcové 14, Plzeň

Tel. 377535243

Obsah

A. Údaje o oznamovateli.............................................................................................. 3

B. Údaje o záměru........................................................................................................ 4

I. Základní údaje............................................................................................................. 4

1. Název záměru................................................................................................... 4

2. Kapacita záměru............................................................................................... 4

3. Umístění záměru................................................................................................ 5

4. Charakter záměru.............................................................................................. 5

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění....................................................... 5

6. Stručný popis technického a technolog. řešení záměru........................................ 7

7. Předpokládaný termín zahájení a dokončení záměru......................................... 10

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků................................................ 10

II. Údaje o vstupech..................................................................................................... 11

1. Půda............................................................................................................. 11

2. Voda............................................................................................................ 12

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje......................................................... 12

4. Nároky na dopravní infrastrukturu................................................................. 13

III. Údaje o výstupech.................................................................................................. 14

1. Ovzduší........................................................................................................ 14

2. Odpadní vody............................................................................................... 21

3. Odpady........................................................................................................ 23

4. Hluk a vibrace.............................................................................................. 24

5. Záření radioaktivní, elektromagnetické........................................................... 24

C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území.......................................... 25

1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik ................................. 25

2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí.................................. 25

D. Údaje o vlivech záměru na veřejné zdraví a na životní prostředí....................... 31

1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich významnosti.............................. 31

2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci................................... 31

3. Údaje o možných vlivech přesahujících státní hranice...................................... 31

4. Opatření k prevenci, vyloučení,snížení nepříznivých vlivů................................ 31

5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí.................................... 36

E. Porovnání variant řešení záměru.......................................................................... 37

F.Doplňující údaje...................................................................................................... 38

1. Mapová a jiná dokumentace......................................................................... 38

2. Další podstatné informace oznamovatele........................................................ 39

G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru.............................. 40

H. Příloha................................................................................................................... 42

A. Údaje o oznamovateli

1. Obchodní firma Město Domažlice

2. IČO 00253316

3. Sídlo nám. Míru 1, 344 01 Domažlice

4. Oprávněný zástupce Jan Látka, starosta města

kontaktní osoba JUDr. Jan Regal, vedoucí odboru investic,

strategického plánování a rozvoje města

tel. 379 719 177, 724 048 723

B. Údaje o záměru

I. Základní údaje

1. Název záměru Domažlice – rekonstrukce ČOV

2. Kapacita ( rozsah ) záměru

Skupinový projekt „Čistá Berounka“, jehož součástí je i záměr rekonstrukce ČOV v Domažlicích, si klade za cíl zabezpečit v povodí řeky Berounky a jejích přítoků vybudování kanalizačních systémů a zabezpečení čištění odpadních vod na úrovni předepsané platnou legislativou.

Stávající mechanicko – biologická ČOV v Domažlicích musí plnit požadavky Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Nové Nařízení vlády zavádí s platností od 1. 3. 2003 pro ČOV s kapacitou 10 001 až 100 000 EO nový ukazatel znečištění celkový dusík N_cs emisním koncentračním standardem 15 mg/l v 12 měsíčním průměru. Současné technologické uspořádání a vybavení ČOV není schopno tento ukazatel splnit.

Proto oznamovatel – Město Domažlice – připravuje v areálu stávající ČOV CHVaK Domažlice rekonstrukci a intenzifikaci stávajícího vodohospodářského díla. Jedná se o mechanicko – biologickou ČOV s aktivací, regenerací kalu, kalovým hospodářstvím a anaerobním mezofilní stabilizací a strojním odvodněním vyhnilého kalu. Čistírna byla realizována v 80. letech, v polovině 90. let byla provedena dílčí rekonstrukce. Technologická část a zejména stavební část ČOV je převážně původní a tedy opotřebovaná. Z tohoto důvodu se připravuje celková rekonstrukce a intenzifikace mechanicko – biologické části, kalového a plynového hospodářství.

Vstupní ( přítokové ) zatížení ČOV Domažlice je v současné době cca 17 700 EO ( 1 EO ekvivalentní obyvatel = 60 g BSK₅/ den ), při středním průtoku 41 l/s ( měřený průměr 2004 ) a počtu fyzických připojených obyvatel 10 800. Rekonstrukce ČOV by měla k roku 2015, podle dokumentů PRVKÚK a Generel kanalizace města Domažlic, zajistit připojení 13 000 fyzických obyvatel, roční průměr vstupního znečištění bude odpovídat 20 000 EO, při středním průtoku cca 47 l/s.

Navrhovaná rekonstrukce naplňuje dikci záměru uvedeného v Příloze č. 1 kategorie II ( záměry vyžadující zjišťovací řízení ) zákona č. 100 / 2001 Sb. ve znění zákona č. 93 / 2004 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ( zákon o posuzování vlivů na životní prostředí ) pod bodem 1.9. Čistírny odpadních vod s kapacitou od 10 000 do 100 000 ekvivalentních obyvatel, kanalizace od 5 000 do 50 000 napojených obyvatel nebo průmyslové kanalizace o průměru větším než 500 mm.

Stavba „Domažlice – rekonstrukce ČOV“ předpokládá financování ze zdrojů kohezního fondu EU ( 72% ), SFŽP ČR ( 5% ). Zbylou část nutných finančních zdrojů, tj. 23 % nákladů zajistí obec, tedy Město Domažlice.

Státní správu – příslušným úřadem – v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí v tomto případě vykonává Krajský úřad Plzeňského kraje.

Popis stavebních objektů a provozních souborů je uveden v následujícím bodě č. 6.

3. Umístění záměru

Řešené území se nachází na východním okraji města Domažlice v průmyslové zóně a navazuje na současnou zástavbu města. Čistírna odpadních vod je umístěna v současné době téměř zcela zastavěné nivě potoka Zubřina. Z jihu je lokalita ohraničena silnicí Domažlice – Klatovy, z východu železniční tratí a původně významnějším přírodním prvkem Tlumačovským potokem, který je v současné době částečně zatrubněn a částečně upraven tak, že má charakter odpadní strouhy. Ze severovýchodu přechází lokalita do otevřené zužující se nivy potoka Zubřina. Směrem severním a severozápadním navazuje lokalita opět na současnou zástavbu města Domažlice. Celé území je výrazně antropicky ovlivněné.

Klasifikace CZ-NUTS je nedílnou částí evropské klasifikace NUTS. Popisuje územní jednotky České republiky podle pravidel daných Nařízením 1059/2003. Z důvodu chystané změny v systému jednotné evropské klasifikace nižších územních jednotek byla v nové Klasifikaci územních statistických jednotek CZ-NUTS zatím ponechána dosavadní struktura členění všech krajů. Členění na úrovni NUTS 4 je platné pouze pro území České republiky.

NUTS 3 kraj: CZ 032 Plzeňský

NUTS 4 obec: CZ 0321 Domažlice

katastrální území: Domažlice,

pozemky st.p.:1303, 1316, 3088, 3089, 3090, 3091, 3092, 3093, 3094, 4107, 4294/2, 4294/7, 4294/8, 4296/2, 4296/7, 4296/8, 4296/9, 4296/10, 4296/12, 5161/1

okres: Domažlice

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Čistírna odpadních vod v Domažlicích byla realizována v 80. letech. Jedná se o mechanicko – biologickou ČOV s aktivací, regenerací kalu, kalovým hospodářstvím a anaerobním mezofilní stabilizací a strojním odvodněním vyhnilého kalu. V polovině 90. let byla provedena dílčí rekonstrukce. Technologická část a zejména stavební část ČOV je převážně původní a tedy opotřebovaná. Z tohoto důvodu se připravuje celková rekonstrukce a intenzifikace mechanicko – biologické části, kalového a plynového hospodářství.

Oznamovateli ani zpracovateli oznámení nejsou známy jiné záměry, které by kumulovaly své vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví se stavbou v areálu stávající ČOV.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů ( i z hlediska životního prostředí ) pro jejich výběr, resp. odmítnutí

Jak již bylo výše uvedeno, čistírna odpadních vod v Domažlicích je v provozu přes 20 let, v polovině 90. let byla provedena dílčí rekonstrukce. Technologická část a zejména stavební část ČOV je převážně původní a tedy opotřebovaná. Z tohoto důvodu se připravuje celková rekonstrukce a intenzifikace mechanicko – biologické části, kalového a plynového hospodářství. Stroje a zařízení čistírny jsou již zastaralé a technologicky překonané, nejsou schopny zabezpečit současné nároky a požadavky na provoz ČOV.

Nároky na provoz čistírny jsou v současnosti vyvolány následujícími skutečnostmi:

Požadavky Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Nové Nařízení vlády zavádí s platností od 1. 3. 2003 pro ČOV s kapacitou 10 001 až 100 000 EO nový ukazatel znečištění celkový dusík N_cs emisním koncentračním standardem 15 mg/l v 12 měsíčním průměru. Současné technologické uspořádání a vybavení ČOV není schopno tento ukazatel splnit.
Recipientem vypouštěných vod z ČOV je málo vodná Zubřina, která je podle vyhl. č. 470/2001 Sb., vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků ve znění vyhl. č. 333/2003 Sb., významným vodním tokem.
Požadavky na počet připojených obyvatel s výhledem k roku 2015 ( počet připojených fyzických obyvatel se zvýší na 13 000, roční průměr vstupního znečištění bude odpovídat 20 000 EO při středním průtoku 47 l/s. ) a účinnost čištění odpadních vod.
Vodní linka, kalové a plynové hospodářství ČOV jsou v nevyhovujícím technickém stavu

Vstupní ( přítokové ) zatížení ČOV Domažlice je v současné době cca 17 700 EO ( 1 EO ekvivalentní obyvatel = 60 g BSK₅/ den ), při středním průtoku 41 l/s ( měřený průměr 2004 ) a počtu fyzických připojených obyvatel 10 800. Rekonstrukce ČOV by měla k roku 2015, podle dokumentů PRVKÚK a Generelu kanalizace města Domažlic, zajistit připojení 13 000 fyzických obyvatel, roční průměr vstupního znečištění bude odpovídat 20 000 EO, při středním průtoku cca 47 l/s. Max. látková kapacita ČOV v ukazateli BSK₅by měla s ohledem na současný stav odpovídat cca 34 000 EO.

Kromě látkové kapacity je třeba řešit také kapacitu hydraulickou, nároky na ni vyplývají z výše uvedených dokumentů a ČSN 75 6401. Maximální průtok do ČOV je nutno ze současných 185 l/s zvýšit na hodnotu >_300 l/s, maximální průtok do biologického stupně je třeba zvýšit ze současných 75 l/s na hodnotu > 100 l/s ( podrobnosti jsou uvedeny ve studii „Domažlice – rekonstrukce ČOV“, VP a. s. Plzeň, 02 – 03/2005 ).

Výstupní ( odtokové ) koncentrace z biologického stupně ČOV vyhovují limitům stávajícího vodoprávního povolení, které vydal OŽPZ OÚ Domažlice dne 18. 10. 2002 podle tehdy platného NV č. 82/1999. Nové Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod…zavádí s platností od 1. 3. 2003 pro ČOV s kapacitou 10 001 až 100 000 EO nový ukazatel znečištění celkový dusík N_cs emisním koncentračním standardem 15 mg/l v 12 měsíčním průměru. Současné technologické uspořádání a vybavení ČOV není schopno tento ukazatel splnit.

Protože je vodní tok Zubřina málo vodný recipient a nad profilem vypouštění již vykazuje znečištění, nelze v současné době splnit předepsané imisní koncentrace podle NV č. 60/2003 Sb. Z tohoto důvodu je nutno vybavit čistírnu „dostupnou technologií ke zneškodňování odpadních vod“ ( §4, odst. 1 NV č. 61/2003 Sb. ).

Vzhledem k charakteru záměru, tedy rekonstrukci stávající ČOV nebyly navrhovány jiné varianty umístění ani z hlediska životního prostředí, stávající PHO ČOV se nebude měnit.

Variantně byl zvažován rozsah rekonstrukce s ohledem na finanční možnosti oznamovatele. Ve studii rekonstrukce ČOV z 02 – 03/2005 VP a. s. Plzeň byly zvažovány 2 varianty koncepce řešení. Varianta 1 ( varianta optimální ), byla doporučena k dalšímu rozpracování – viz dále. Varianta 2 ( varianta omezená ) sice umožní splnit požadavky na kapacitu a účinnost čištění s nižšími pořizovacími náklady, ale řeší menší rozsah sanací stavebních objektů a nižší úroveň technického vybavení včetně ASŘTP ( tím i nižší spolehlivost provozu ), neřeší hygienizaci kalu vápnem. U této varianty se dá předpokládat i nižší životnost ve srovnání s variantou 1.

6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru

Projektovou dokumentaci k územnímu řízení, která byla k dispozici při zpracování tohoto oznámení, zpracoval Vodohospodářský podnik a. s., Pražská 14, Plzeň v červnu 2005. Dokumentace řeší komplexní rekonstrukci a intenzifikaci mechanicko – biologické části, kalového a plynového hospodářství ČOV, která splňuje parametry současného poznání v oblasti vědy a techniky.

Řešení předpokládá maximální využití stávajících stavebních objektů čistírny a prioritou návrhu strojně – technologického zařízení je především vysoký stupeň provozní spolehlivosti a životnosti a potřeba minimální údržby. Řízení provozu se samozřejmě předpokládá automatizované s dálkovým přenosem dat do velína.

Návrh řešení se týká mimo vstupních objektů a česlovny, především biologického stupně, který má podstatný vliv na kvalitu vyčištěné odpadní vody a to nejen organického znečištění vyjádřeného jako BSK₅, ale především znečištění tvořeného formami dusíku a fosforu.

V kalovém hospodářství bude provedeno nové strojní zahuštění přebytečného a odvodnění zahuštěného kalu, čímž bude umožněno dosažení vyšší koncentrace sušiny kalu, což se promítne do energetické bilance VN. Podchycení a dávkování kalové vody do regenerace sníží zatížení nitrifikace dusíkem, čímž se zvýší celková stabilita procesu. Na výstupu odvodněného kalu je uvažováno s jeho hygienizací.

Pro chemické odstraňování fosforu na ČOV je navržena stanice simultánního chemického srážení fosforu dávkováním síranu železitého. Hladinu NL sníží zařazení bubnových mikrosítových filtrů do odtoku z ČOV do vodního toku Zubřina.

Členění stavby na stavební objekty ( SO ) a provozní soubory ( PS )

SO 01 Vypínací a odlehčovací komora OK 1A

Při dešťových srážkách reguluje přítok do ČOV a při dešťovém odlehčení umožní zachycení splavenin – tím ochraňuje Zubřinu před znečištěním ze stokové sítě.

Bude instalováno mechanické síto na přelivnou hranu a zřízena nová odlehčovací stoka včetně výpustního objektu s klapkou proti zpětnému vzdouvání vody do OS. Rekonstrukce si vyžádá úpravu oplocení, přeložky opěr venkovního osvětlení a úpravu zpevněných a parkových ploch. V místě výusti bude provedeno zpevnění břehu Zubřiny. Původní OS bude zrušena a výusť zasypána.

SO 02 Čerpací stanice a česlovna

Ruční česle na přítoku budou vyřazeny z provozu, lapák štěrku bude ponechán v provozu, drapák se repasuje. Šneková čerpadla budou nahrazena kalovými a stahováním plovoucích látek z hladiny. Bude vyměněn el. rozvaděč.

V česlovně budou stávající česle ponechány v jednom ze dvou žlabů jako havarijní – obtokové pro hlavní kompaktní česle s drtícím zařízením, probírkou shrabků a vrácením organického podílu do procesu čištění.

S uvedenými změnami souvisejí nezbytné stavební úpravy včetně bouracích prací.

SO 03 Lapák písku a jímka kalové vody

Stávající objekt lapáku písku vyhovuje hydraulicky s velkou rezervou, proto bude ponechána pro funkci pravá komora a levá komora se využije jako jímka kalové vody pro řízené dávkování filtrátu z odstředivky a pro stahování kalové vody uskladňovací nádrže do nových regeneračních nádrží v monobloku. Rovněž budou provedeny stavební úpravy a sanace betonových stěn jímek a podlahy haly.

SO 04 Monoblok

Objekt dozná poměrně velké změny stavební ( úprava přítoku, rušení usazovacích nádrží, zřízení dešťové zdrže, nádrží kontraktoru a regenerace kalu, atd. pak následuje sanace ) i technologické.

Budou upraveny příp. zřízeny části:

· Dešťové zdrže

· Regenerace kalu

· Kontraktor

· Nitrifikace – denitrifikace

· Dosazovací nádrže

Při realizaci bude vždy v provozu jedna linka.

SO 05 Dmychárna

Nové zařízení dmychány bude umístěno zhruba v profilu nádrží monobloku – kontraktoru. Prostor dmychadel bude zabezpečen přístřeškem.

SO 06 Chemické hospodářství

Dožité sklolaminátové nádrže umístěné v hale odvodnění kalu budou demontovány a nahrazeny jedinou 20 m³dvouplášťovou volně stojící nádrží, bude umístěna v těsném sousedství bývalých štěrbinových nádrží. Dodávka nádrže a dávkovacích čerpadel bude technologickou dodávkou.

SO 07 Bubnové mikrosítové filtry

Jedná se o nový objekt na odtoku z dosazovacích nádrží před výustí do Zubřiny. V žb. vaně bude osazena trojice mikrosítových filtrů pro odstranění zbytkových suspendovaných a neseparovaných látek po odtoku z dosazovacích nádrží. Provoz zařízení se předpokládá v období zhoršené kvality odpadní vody a ze delších dešťů. Za provozu bez filtru bude vytvořen obtok ( viz monoblok ).

SO 08 Úprava kalů a skladování

Zahrnuje proces zahuštění a odvodnění s následnou hygienizací odvodněného kalu, jeho skladováním na ploše a odvozem k dalšímu využití. Kromě hygienizace a skladování jsou tyto procesy umístěné v hale, v sekci objektu čerpací stanice a hrubého předčištění.

Budou dotčeny nebo zřízeny:

· Strojní zahuštění kalu

· Odvodnění kalu

· Hygienizace kalu

· Skladovací plocha

SO 09 Kalové a plynové hospodářství

Budou provedeny stavební úpravy, sanační práce, demontáže a dodávky technologie na:

· Vyhnívací nádrži ( VN ), plynojem

· Výstupní věž, strojovna VN a USN ( usazovací nádrž )

· Uskladňovací nádrž ( je otevřená, průměru 10 m a výšky cca 17,4 m )

SO 10 Plynová kompresorovna zařízení pro likvidaci bioplynu ( ZLB )

Při zásahu do objektu stávající kompresorovny bude provedena kompletní oprava objektu ( vnitřní prostory, vnější povrchy fasády a střechy, opatření k zajištění větrání prostorů kompresorovny ).

Týká se částí objektů:

· Plynová kompresorovna

· Přeložka potrubí bioplynu a ZLB

SO 11 Plynová kotelna

V kotelně jsou instalovány 3 dožívající kotle s nízkou účinností – E-IV, výrobce KSB Brno o jednotkovém výkonu 280 000 kcal/h. Provozní jsou max. 2 kotle. Palivem pro 1 kotel je bioplyn, palivem pro další kotel je zemní plyn, záložní kotel je také na zemní plyn.

Pro potřebu 211 kW je navržen 1 kotel Viadrus G300 – 241 kW, hořák Bentone s 2 stupňovou regulací výkonu, palivem bude bioplyn. Záložní kotel č.2 bude stejných parametrů, pouze palivem bude bioplyn nebo zemní plyn, hořák bude dvoupalivový. Nikdy nepoběží v souběhu.

SO 12 Kolektor a potrubní rozvody

Stavební práce představují celkovou sanaci vnitřních povrchů konstrukcí kolektoru a provedení prostupů v betonových konstrukcích stěn. Potrubní rozvody tvoří vyvolané přeložky kanalizace, vody, kalových vod a rozvody provozních médií.

SO 13 Provozní budova – velín, stavební úpravy

V provozní budově jsou kanceláře, sociální zázemí a šatny, laboratoř a dispečink.

Velín ( nová dělící stěna rozdělí prostor dispečinku na velín a rozvodnu )
Stavební úpravy budov ( jedná se o úpravy pláště, oken, dveří, vrat )

SO 14 Venkovní kabelové rozvody

SO 15 Venkovní osvětlení

SO 16 Úpravy komunikací, terénní úpravy, oplocení

Jedná se o rekonstrukci ploch přímo dotčených výstavbou. Terénní úpravy budou provedeny v minimálním rozsahu, zeleň poškozená stavbou bude obnovena. Uvažuje se o vytvoření zeleného pásu po severním okraji monobloku, keře a vzrostlá zeleň nahradí stávající podél jižního okraje monobloku.

V místech, kde bude nutné stávající drátěné oplocení demontovat, bude po dokončení stavby opět postaveno.

Technické řešení strojní části zahrnuje

PS 01 Vypínací a odlehčovací komora

PS 02 Čerpací stanice a česlovna

PS 03 Lapák písku a jímka kalové vody

PS 04 Monoblok

Dešťové nádrže
Regenerace kalu
Kontraktory
Nitrifikace – Denitrifikace
Dosazovací nádrže

PS 05 Dmychárna

PS 06 Chemické hospodářství

PS 07 Bubnové mikrosítové filtry

PS 08 Úprava kalů a skladování

Strojní zahuštění kalu
Odvodnění kalu
Hygienizace kalu

PS 09 Kalové a plynové hospodářství

Vyhnívací nádrž, plynojem
Výstupní věž, strojovna VN ( vyhnívací nádrž ) a USN ( uskladňovací nádrž )

PS 10 Plynová kompresorovna a ZLB ( zařízení pro likvidaci bioplynu )

PS 11 Plynová kotelna

PS 12 Kolektor, AT stanice ( čerpací stanice )

PS 13 Provozní budova – velín, ASŘTP

Velín
ASŘTP

Popis jednotlivých stavebních objektů a provozních souborů je podrobně proveden v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí „Domažlice – rekonstrukce ČOV“, část B Souhrnná technická zpráva ( VP a. s. Plzeň, 06/2005 ).

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Investor předpokládá zahájení stavby v 01 / 2008 a dokončení v 12 / 2009. Zkušební provoz se navrhuje po dobu 12 měsíců ( 01 – 12/2010 ). Trvalý provoz by měl být zahájen od 01/2011.

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

Dotčeným územním samosprávným celkem se podle §3 odst. c) zák. č. 100 / 2001 Sb. rozumí územní samosprávný celek, jehož správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území.

Z výše uvedeného je patrné, že dotčený územní samosprávný celek tvoří Plzeňský kraj, město Domažlice.

II. Údaje o vstupech

1. Půda

- zábor půdy ( ZPF, LPF )

- chráněné území

- ochranná pásma

Podle výpisu z katastru nemovitostí jsou dotčené pozemky 1303, 1316, 3088, 3089, 3090, 3091, 3092, 3093, 3094, 4107 zastavěnou plochou a nádvořím ( podle způsobu využití budovy ), 4294/2, 4294/7, 4294/8, 4296/2, 4296/7, 4296/8, 4296/9, 4296/10, 4296/12 ostatní plochou a 5161/1 je vodní plocha ( vodní tok ).

Nejedná se tedy o součást zemědělského půdního fondu, jehož ochrana se řídí zákonem č. 334 / 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10 / 1993 Sb. ( úplné znění z. č. 231 / 1999 Sb. ve znění z. č. 132 / 2000 Sb. ).

Lesní půdní fond není dotčen ( zákon č. 289 / 95 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů - lesní zákon ).

Území navrhované stavby nezasahuje do žádného zvláště chráněného území ve smyslu § 14, odst. 2 zák. ČNR č.114 / 92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Stejně tak zde nejsou registrovány žádné významné krajinné prvky.

Významné krajinné prvky jsou ekologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny vymezené zákonem č. 114 / 92 Sb., kde jsou taxativně vymezeny jako VKP lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy a rašeliniště ( § 3 odst. b). Na základě § 6 zákona lze registrovat další lokality jako významný krajinný prvek. Čistírna odpadních vod se dotýká tohoto VKP – vodního toku Zubřina, neboť je recipientem vyčištěných vod z ČOV.

Potok Zubřina je dle ustanovení § 3 odst. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění evidován jako významný krajinný prvek u kterého platí, že jakýkoliv zásah směřující k poškození, znehodnocení nebo omezení funkce významného krajinného prvku musí být posuzován jako zásah podléhající správnímu řízení.

Stávající PHO ( pásmo hygienické ochrany ) ČOV jako celku se nebude měnit. Uvnitř areálu se doplní dílčí OP níže uvedených objektů takto:

· zařízení k likvidaci přebytečného bioplynu ( ZLB )

OP je kružnice o poloměru 15 m

· výfukový prostor k objektu kompresorovny bioplynu

OP je dáno vzdáleností 15 m

· vyhnívací nádrž s plynojemem

OP dané kružnicí o poloměru 6,5 m

2. Voda

- odběr vody celkem

- z toho provozní účely

- spotřeba vody celkem

- zdroj vody

Areál ČOV má vlastní zdroj vody – vodovodní přípojku. Voda se používá zejména pro sociální účely a k ředění roztoku. Vzhledem k tomu, že se nebude měnit počet pracovníků čistírny po provedení rekonstrukce, nedojde ke zvýšení odběru pro tento účel.

Provozní účely

Navrhuje se v maximální míře využívat vyčištěnou vodu k oplachům zařízení apod. ( odvodnění kalu, zahuštění kalu, ostřik nádrží, plnění dešťových zdrží ).

Zdrojem bude voda z dosazovací nádrže, dopravu zajistí navrhovaná AT stanice. Pro nově navrhovaná instalovaná zařízení bude nutno zajistit dostatečný zdroj tlakové provozní vody při konstantním požadovaném tlaku. Jedná se o tato zařízení:

· mělnící česle 0,6 – 0,9 l/s

· separátor písku s integrovaným praním 1,0 – 2,0 l/s

· vyplachovací vana – 2 ks ( postupné plnění ) 3,5 l/s

· pásový zahušťovač PZ 0,85 l/s

· odstředivka proplach 0,5 l/s

· flokulační stanice – doředění pro PZ 0,1 l/s

· flokulační stanice – doředění odstř. 0,5 l/s

· ostatní proplachy potrubí 0,5 l/s

Celkem max. 8,85 l/s

Uvažuje – li se koeficient souběhu odběrů cca 0,8, bude zapotřebí zdroj užitkové vody cca 7,1 l/s.

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje

- suroviny

Při provádění rekonstrukce stavebních objektů čistírny se bude jednat o běžné stavební materiály a stavebniny. Vlastní technologie bude tvořit samostatnou část dodávky.

- elektrická energie

Nároky na potřebu elektrické energie po provedení rekonstrukce ve srovnání se stávajícím stavem vzrostou. Významnou část el. energie v současném stavu ČOV spotřebují:

· Vstupní čerpací stanice – čerpání odpadních vod na ČOV, trvalý provoz

· Biologická linka – aerace, míchání a čerpání, trvalý provoz

Po rekonstrukci ČOV budou i tyto provozy podstatnými spotřebami , k nim přibudou ještě další provozy, které dnes nejsou instalovány ( bubnové filtry, strojní zahuštění apod. ). Předpokládá se i zvýšení doby provozu míchání plynovými kompresory. Odhadované roční navýšení spotřeby el. energie je cca 118,4 MWh/rok. Ke snížení spotřeby v bilanci ČOV dojde po provedení rekonstrukce u vstupní čerpací stanice, odhaduje se na cca 51 MWh/rok. V případě, že by nebyla čerpací stanice rekonstruována, bylo by navýšení spotřeby ČOV cca 169,4 MWh/rok.

Dále se uvažuje s potřebným navýšením rezervovaného příkonu o 50 kW pro nepříznivý souběh velkých spotřebičů, jako např. zvýšený přítok nebo dešťový stav, zhoršené přítokové parametry odpadních vod, apod. včetně nových instalovaných příkonů. Tento stav je vyvolán požadavkem na vyšší kvalitu čištění odpadních vod na ČOV a navýšením čerpaného množství s čištěním na biologické lince ze stávajících 75 l/s na požadovaných 230 l/s, kompletně mechanicky předčištěných dešťových vod pak do průtoku 340 l/s.

- zemní plyn

K temperaci prostředí bude využito teplo vyzařované z provozů agregátů a dodávky tepla stávajícími rozvody do již provozovaných otopných těles. Stávající plynová kotelna bude rekonstruována a 3 dožívající kotle ( provozní jsou max. 2 kotle ) s nízkou účinností – E-IV, výrobce KSB Brno o jednotkovém výkonu 280 000 kcal/h budou nahrazeny. Palivem pro 1 kotel je bioplyn, palivem pro další kotel je zemní plyn, záložní kotel je také na zemní plyn.

Předpokládaná spotřeba plynu činí 200 000 m³ / rok.

4. Nároky na dopravní infrastrukturu

Po dobu provádění rekonstrukce ČOV se dá předpokládat určité zvýšení dopravy na okolních komunikacích. V dopravní zátěži silnice I/22 Domažlice - Klatovy lze tento nárůst označit za zcela nevýznamný, protože podle časového harmonogramu realizace bude rekonstrukce rozvržena do 2 let.

Podle sčítání dopravy na silniční a dálniční síti provedeném v roce 2000 se intenzita dopravy na I/22 ve sčítacím úseku 3 – 0790 rovná 7 047/24 hod., ve sčítacím úseku 3 – 0796 je to 7 168/24 hod. v celoročním průměru.

III. Údaje o výstupech

1. Ovzduší

- technologický proces produkující znečištění

- množství emitovaných škodlivin v t / rok

- způsob zachycování emisí

Předmětem tohoto oznámení je rekonstrukce čistírny odpadních vod Domažlice. Areál čistírny se nachází na východním okraji města Domažlice a navazuje na současnou zástavbu města. Z jihu je lokalita ohraničena silnicí Domažlice – Klatovy, z východu železniční tratí a původně významnějším přírodním prvkem Tlumačovským potokem, který je v současné době částečně zatrubněn a částečně upraven tak, že má charakter odpadní strouhy. Ze severovýchodu přechází lokalita do otevřené zužující se nivy potoka Zubřina. Směrem severním a severozápadním navazuje lokalita opět na současnou zástavbu města Domažlice.

Zdroje znečisťování ovzduší

I – samotná čistírna odpadních vod ( ČOV )

II – kotelna – celkový tepelný výkon 0,482 MW

Kategorizace zdrojů - návrh

I – samotná čistírna odpadních vod ( ČOV )

Podle Přílohy č.1 k nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kap. 6.11. jsou čistírny odpadních vod zařazeny do kategorie středních zdrojů znečisťování ovzduší jako zařízení s projektovanou kapacitou pro 500 a více ekvivalentních obyvatel nebo zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody, nepřevoditelných na ekvivalentní obyvatele, v množství větším než 50 m³/den.

stav ( počet obyvatel celkem ) 17 700 EO ( 10 800 fyzických obyvatel )

množství odpadních vod – maximum 5 409 m³/den

Kategorie: střední zdroj znečisťování ovzduší

II – kotelna: celkový tepelný výkon 0,482 MW

Dle § 4, odst. 5, písm. c), zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší, se jedná o kategorii stacionární střední spalovací zdroj znečisťování ovzduší.

Popis technologie kotelny, technické parametry zařízení

Do rekonstruované kotelny je přiveden bioplyn z kalového hospodářství – vyhnívací nádrže do hořáku kotle K1, dále zemní plyn přívodem do hořáku kotle K2.

Celková potřeba – tepelná bilance 211 kW – je tedy řešena instalací kotle K1 typu G 300 výrobce Viadrus o jmenovitém tepelném výkonu 241 kW osazený hořákem Bentone na spalování bioplynu pro potřebu tepla pro technologii.

A dále instalací kotle K2 typu G 300 výrobce Viadrus o jmenovitém tepelném výkonu 241 kW osazený hořákem Bentone kombinovaným na spalování zemní plyn/bioplyn pro pokrytí potřeby vytápění při spalování zemního plynu. Možnost spalování bioplynu je určena jako náhrada při výpadku kotle pro vytápění technologie.

Celkový instalovaný tepelný výkon kotelny 482 kW.

Vzhledem ke skutečnosti, že kotle nikdy nepoběží současně, vždy pouze jeden nebo druhý samostatně, je provozní výkon kotelny 241 kW.

Spaliny z kotlů jsou vedeny samostatnými kouřovody pro každý kotel do komína, který je vyvložkován vložkou z materiálu nerez.

Emisní limity

I – samotná čistírna odpadních vod ( ČOV )

Platí obecné emisní limity pro pachové látky. Pro stávající i nové zdroje.

Emisní limit pro pachové látky:

Obecný emisní limit pro zdroj umístěný v obydlených částech intravilánů obcí nebo jejich ochranných pásmech je 50 OUER/m³měřeno na komíně, výduchu nebo výpusti ze zařízení pro omezování emisí. Ochranným pásmem se rozumí území ve vzdálenosti kratší nebo rovné 2 km od nejbližšího místa na hranici intravilánů přilehlých obcí.

V případě, že zdroj nemá vlastní komín, výduch nebo výpust, nesmí překročit koncentrace fugitivních pachových látek na hranici pozemku stacionárního zdroje 5 OUER/m³, pokud je zdroj umístěn v obydlených částech intravilánů obcí nebo v jejich ochranných pásmech.

Fugitivní emise

Dle § 2, odst. g) vyhlášky č.356/2002 Sb., je vnášení znečisťujících látek do životního prostředí, kdy nelze měřením určit všechny veličiny nutné k výpočtu hmotnostního toku. Tento pojem zahrnuje zejména veškeré emise vznikající při provozu zdrojů z volného prostranství.

Imisní limity obtěžování zápachem

Dle §15, odst. 6) vyhlášky č. 356/2002 Sb., je imisní limit překročen, jestliže je zápach vnímán jako obtěžující u více než 5 % sledované populace žijící ve městech vybrané náhodným výběrem po více než 2 % sledované doby při periodickém sledování a u více než 15 % sledované populace žijící na venkově vybrané náhodným výběrem po více než 10 % sledované doby.

Četnost zjišťování se hodnotí statisticky a zahrnuje reprezentativní rozptylové podmínky. V případě jednorázového měření obtěžování zápachem nesmí koncentrace pachových látek překročit 3 pachové jednotky.

II – kotelna – celkový tepelný výkon 0,482 MW

Dle přílohy č.4 k nařízení vlády č.352/2002 Sb., kap.1.1.4:

Spalovací zařízení spalující plynná paliva

- pro spalování bioplynu -

Jmenovitý

tepelný

výkon

( MW )

Emisní limit v ( mg/m³)¹

Jmenovitý

obsah

kyslíku

O₂v (%)

TZL

SO₂

NO_x

jako (NO₂)

Organ. látky jako

suma C

0,2 a vyšší, ale menší než 50MW

50²⁾

900³⁾

200

100

Nest.

Odkazy:

¹⁾- koncentrace vztažena na normální stavové podmínky ( tlak 101,325 kPa, teplota 0^oC ) a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku

²⁾- pro plynná paliva z neveřejných distribučních sítí ( bioplyn )

³⁾- pro plynná paliva mimo paliva z veřejných distribučních sítí

- pro spalování zemního plynu -

Jmenovitý

tepelný

výkon

( MW )

Emisní limit v ( mg/m³)⁴

Jmenovitý

obsah

kyslíku

O₂v (%)

SO₂

NO_x

jako (NO₂)

0,2 a vyšší, ale menší než 50MW

35⁵⁾

200

100

Odkazy:

⁴⁾- platí pro hmotnostní koncentraci příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek ( tlaku 101,325 kPa, teplotě 0^oC ) a daného obsahu kyslíku (O₂)

⁵⁾- platí pro plynná paliva z veřejných distribučních sítí

Povinnosti provozovatele středního zdroje znečisťování ovzduší - četnost provádění měření emisí

I – samotná čistírna odpadních vod ( ČOV )

Povinnosti provádět měření emisí dle § 15, odst. 1) vyhlášky č. 356/2002 Sb. u vybraných zdrojů uvedených v příloze č. 8 této vyhlášky nebo ve zvláštním právním předpisu je: provedení autorizovaného měření emisí pachových látek do 4 let od nabytí účinnosti této vyhlášky. Týká se ČOV s projektovanou kapacitou 10 000 a více ekvivalentních obyvatel.

V tomto případě musí být první měření emisí pachových látek provedeno v termínu ke dni stanovenému v povolení orgánu ochrany ovzduší (§ 8, odst. 1 vyhlášky č. 356/2002 Sb.). A dále jednou za 5 kalendářních roků, ne dříve než po uplynutí 30 měsíců od data předchozího měření ( § 8, odst. 2, písm. d, vyhlášky č. 356/2002 Sb. ).

Měření zajišťuje provozovatel prostřednictvím autorizované osoby (§ 8, odst. 6, vyhlášky č. 356/2002 Sb.), měření provádí osoba, která je držitelem platné autorizace podle §15 odst.1 písm.a) zákona č.86/2002 Sb. ( §9 odst.7 zákona č.86/2002 Sb. ). Měřící skupina (osoba), která měření provádí se musí prokázat platnou autorizací dle § 15, odst. 1, zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší.

II – kotelna – celkový tepelný výkon 0,482 MW

Dle § 9, odst. 5) Nařízení vlády č. 352/2002 Sb. a dle §8, odst.2, písm d) Vyhlášky č.356/2002 Sb. se jednorázové měření emisí provádí jedenkrát za 5 kalendářních roků, ne dříve než po uplynutí 30 měsíců od data předchozího měření a dále po každé záměně paliva, nebo po každém významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení zdroje, který by mohl vést ke změně emisí, a to do 3 měsíců od vzniku některé z uvedených změn, a to u zařízení spalujících plynná paliva o jmenovitém tepelném výkonu do 1 MW.

Dále dle § 9, odst. 6) citovaného nařízení vlády se u tohoto zdroje spalujícího výlučně plynné palivo ( zemní plyn ) neprovádí měření emisí tuhých znečisťujících látek a oxidu siřičitého. První měření emisí musí být provedeno ke dni stanovenému v povolení orgánu ochrany ovzduší dle § 17, odst. 1, písm. d), zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší, při uvádění zařízení do provozu.

Měření zajišťuje provozovatel prostřednictvím autorizované osoby (§8 odst. 6 vyhlášky č.356/2002 Sb.), měření provádí osoba, která je držitelem platné autorizace podle §15 odst.1 písm.a) zákona č.86/2002 Sb. (§9 odst.7 zákona č.86/2002 Sb.). Měřící skupina (osoba), která měření provádí se musí prokázat platnou autorizací dle § 15 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší.

Další povinnosti provozovatele středního zdroje

Termín, rozsah měření a autorizovanou osobu, která bude měření provádět, oznámí provozovatel písemně na adresu příslušné:

České inspekce životního prostředí

Oblastní inspektorát ......

Oddělení ochrany ovzduší

nejpozději 14 dní před datem zahájení měření. (§ 8 odst. 3 vyhlášky č.356/2002 Sb.).

Souhrnná provozní evidence + Oznámení o poplatcích

- Výkazy souhrnné provozní evidence ( určená ):

- každoročně vyplněné k 15.2. kalendářního roku - zaslat na adresu příslušného úřadu obce ( s rozšířenou pravomocí )

- Oznámení o poplatcích za znečisťování ovzduší ( množství emisí – pokud stanoveny )

- každoročně k 15.2. kalendářního roku - zaslat na adresu příslušného úřadu obce (s rozšířenou pravomocí) včetně protokolů z provedených autorizovaných měření emisí a případného výkazu roční spotřeby organických rozpouštědel dle přílohy č.6 k vyhlášce č.355/2002 Sb. zaslat na adresu příslušného Krajského úřadu, Odbor ŽP.

Výpočet emisí ze zdrojů

I – samotná čistírna odpadních vod ( ČOV )

výpočet emisí pachových látek neprovádím

II – kotelna – celkový tepelný výkon 0,482 MW

Jmenovitý tepelný výkon kotle na zemní plyn 241 kW

Spotřeba zemního plynu ( výpočet ) 26,94 m³/hod

Počet provozních hodin max. 8 760 hod/rok

Počet provozních hodin skutečný 1 820 hod/rok

Spotřeba zemního plynu max. ( výpočet ) 235 994 m³/rok

Spotřeba zemního plynu skutečná 49 031 m³/rok

Emise maximální

TZL 0,0047 t/rok

SO₂0,0023 t/rok

NO_x0,3776 t/rok

CO 0,0755 t/rok

C_xH_y0,0151 t/rok

Emise skutečné

TZL 0,0010 t/rok

SO₂0,0005 t/rok

NO_x0,0784 t/rok

CO 0,0157 t/rok

C_xH_y0,0031 t/rok

Emisní rezerva

TZL 0,0037 t/rok

SO₂0,0018 t/rok

NO_x0,2992 t/rok

CO 0,0598 t/rok

C_xH_y0,0120 t/rok

Pro výpočet byly použity emisní faktory dle přílohy č. 5 k nařízení vlády č.352/2002 Sb.

Jmenovitý tepelný výkon kotle na bioplyn 241 kW

Spotřeba bioplynu ( výpočet ) 42,03 m³/hod

Počet provozních hodin max. 8 760 hod/rok

Počet provozních hodin skutečný 1 820 hod/rok

Spotřeba bioplynu max. ( výpočet ) 368 183 m³/rok

Spotřeba bioplynu skutečná 76 495 m³/rok

Emise maximální

TZL 0,1112 t/rok

SO₂0,0552 t/rok

NO_x0,5891 t/rok

CO 0,1178 t/rok

C_xH_y0,0236 t/rok

Emise skutečné

TZL 0,0231 t/rok

SO₂0,0115 t/rok

NO_x0,1224 t/rok

CO 0,0245 t/rok

C_xH_y0,0049 t/rok

Emisní rezerva

TZL 0,0037 t/rok

SO₂0,0018 t/rok

NO_x0,2992 t/rok

CO 0,0598 t/rok

C_xH_y0,0120 t/rok

Pro výpočet jsou použity orientační emisní faktory dle přílohy č.5 k nařízení vlády č.352/2002 Sb. poměrově upravené dle výhřevnosti a rozborů bioplynu

TZL 302 kg/10⁶m³

SO₂150 kg/10⁶m³

NO_x1 600 kg/10⁶m³

CO 320 kg/10⁶m³

C_xH_y64 kg/10⁶m³

Předpoklad plnění emisních limitů

Emise pachových látek nemohu vyjádřit výpočtem. Technologie ČOV využívá všech standardních, v současné době používaných technologií čistění odpadních vod. Navržená technologie ČOV splňuje požadavky kladené na ČOV uvedené kapacity, systém D-N je moderním způsobem čistění odpadních vod používaným na území ČR, předpokládám proto plnění emisních limitů pachových látek.

Provozovatel je dále povinen dodržovat podmínky provozu a údržby nových plynových otopných jednotek – kotlů. V případě řádného seřízení spotřebičů, tj. údržbě hořáků, přívodu paliva - tlaku plynu, poměru palivo - vzduch, předpokládám plnění emisních limitů.

Teoretický výpočet koncentrací škodlivin z kotelny

Zemní plyn

množství spalin z 1 m³spáleného ZP 11,02 m³_N

Q_NS= 9,55 + (a - 1) x 8,82 m³_N/m³_N

Spotřeba zemního plynu skutečná 49 031 m³/rok

přepočet na normální podmínky 44 235 m³_N/rok

množství spalin suchých 487470 m³_N/rok

Emise skutečné

TZL 0,0010 t/rok

SO₂0,0005 t/rok

NO_x0,0784 t/rok

CO 0,0157 t/rok

C_xH_y0,0031 t/rok

Koncentrace

SO₂1,0257 mg/m³

NO_x160,8304 mg/m³

CO 32,2071 mg/m³

Bioplyn

množství spalin z 1 m³spáleného bioplynu cca 7,68 m³_N

Q_NS= 6,69 + (a - 1) x 5,96 m³_N/m³_N

Spotřeba bioplynu skutečná 76 495 m³/rok

přepočet na normální podmínky 69 012 m³_N/rok

množství spalin suchých 530012 m³_N/rok

Emise skutečné

TZL 0,0231 t/rok

SO₂0,0115 t/rok

NO_x0,1224 t/rok

CO 0,0245 t/rok

C_xH_y0,0049 t/rok

Koncentrace

TZL 43,5839 mg/m³

SO₂21,6976 mg/m³

NO_x230,9382 mg/m³

CO 46,2254 mg/m³

Teoretické hodnoty koncentrací škodlivin jsou dle spotřeby ZP a bioplynu nižší ( na hranici NO_x), než stanovené emisní limity. Použité emisní faktory přitom zahrnují veškeré provozní stavy kotlů, jsou tedy značně nadnesené – skutečné hodnoty budou nižší.

BAT ( nejlepší dostupná technologie )

V případě navržené technologie ČOV a kotelny ( jedná se o střední zdroje znečisťování ovzduší, není tedy nutné provádět hodnocení BAT ). Posouzení BAT se provádí pro vyjmenované technologie z hlediska zákona č.76/2002 Sb., zákon o integrované prevenci, tedy pro zvláště velké zdroje a dále někdy pro velké zdroje znečisťování ( použití finančních dotací z fondů ).

IPPC

Posuzovaná technologie ( zdroj ) nespadá pod působnost zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečistění, o integrovaném registru znečisťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

Národní – Krajské – Místní programy snižování emisí

Posuzovaná technologie ( zdroj ) nespadá pod povinnost vypracování tohoto materiálu.

Uvedené výpočty jsou převzaty z odborného posudku dle §17 odst. 1, 5, 6 ) zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší zpracovaný autorizovanou osobou k vydávání odb. posudků Ing. Jiřím Benešem.

2. Odpadní vody

- celkové množství vypouštěných odpad. vod za rok

- technologický proces, při kterém odpadní vody vznikají

Navrhovaný záměr řeší komplexní rekonstrukci a intenzifikaci mechanicko – biologické části, kalového a plynového hospodářství ČOV. Řešení předpokládá maximální využití stávajících stavebních objektů čistírny.

Vodohospodářská bilance

Počet ekvivalentních obyvatel dnes 17 700 EO ( max. 33 433 )

výhled 20 000 EO ( max. 34 000 ) počet fyzických připojených 10 800 obyvatel

výhled 13 000 obyvatel

Q₂₄výhled 4 027 m³/den, 47 l/s

Q_ddnes 54 l/s

Q_dvýhled 5 409 m³/den, 62 l/s

Q_hvýhled 327 m³/h, 91 l/s

Q_{max –}max. průtok do ČOV dnes 185 l/s

Q_{max –}max. průtok do ČOV výhled 340 l/s

Q_{max bio–}max. průtok biolog. stupněm dnes 75 l/s

Q_{max bio–}max. průtok biolog. stupněm výhled 230 l/s

BSK₅ dnes 298 mg/l, 1 061 kg/d

výhled 298 mg/l, 1 200 kg/d

CHSK dnes 436 mg/l, 1 552 kg/d

výhled 436 mg/l, 1 756 kg/d

NL dnes 209 mg/l, 744 kg/d

výhled 209 mg/l, 842 kg/d

N_Cdnes 43 mg/l, 153 kg/d

výhled 43 mg/l, 173 kg/d

P_Cdnes 7 mg/l, 25 kg/d

výhled 7 mg/l, 28 kg/d

Požadavky na jakost vyčištěné vody vycházejí z emisních standardů NV č. 61/2003 Sb. s přihlédnutím k limitům stávajícího povolení – viz níže Návrh povolení.

Návrh povolení

BSK₅ ( mg/l ) p/m 12/30

CHSK ( mg/l ) 50/125

NL ( mg/l ) 20/40

N_C( mg/l ) roční průměr 15/20

P_C( mg/l ) roční průměr 2/6

Protože je vodní tok Zubřina málo vodný recipient a nad profilem vypouštění již vykazuje znečištění, nelze v současné době splnit předepsané imisní koncentrace podle NV č. 61/2003 Sb. Z tohoto důvodu je nutno vybavit čistírnu „dostupnou technologií ke zneškodňování odpadních vod“ ( §4, odst. 1 NV č. 61/2003 Sb. ).

3. Odpady

- druh a množství odpadu v t / rok

- způsob nakládání s odpadem

Odpady, které mohou vznikat při realizaci stavby, jsou zařazeny podle vyhl. MŽP č. 381 / 2001 Sb., ve znění vyhl. MŽP č. 503 / 2004 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů…. Při kolaudaci bude doložen doklad o vzniklém odpadu a jeho odstranění. Jestliže původce nakládá s nebezpečnými odpady, je nutné si zajistit souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady ve smyslu § 16 odst. 3 zákona č. 185 / 2001 Sb., o odpadech ( úplné znění – zákon č. 106 / 2005 Sb. ).

V průběhu realizace stavby

Po dobu výstavby je ze zákona původcem odpadu zhotovitel stavby. Nelze – li odpady využít, potom je povinen zajistit jejich odstranění. Původce odpadu je zodpovědný za nakládání s odpady do doby, než jsou předány oprávněné osobě. Podle § 12 odst. 4 zákona je povinen zjistit, zda osoba, které odpady předává, je podle zákona k jejich převzetí oprávněna.

V níže uvedené tabulce jsou uvedeny odpady, které by mohly pravděpodobně při rekonstrukci ČOV vzniknout.

Katalogové číslo	Název druhu odpadu	Kategorie/ mn. v t	Způsob nakládání
15 01 01	Papírové a lepenkové obaly	O/0,04	Recyklace, další využití
15 01 02	Plastové obaly	O/0,03	Recyklace, další využití
15 01 03	Dřevěné obaly	O/0,1	Další využití,spálení
15 01 10	Obaly se zbytky nebezpečných látek	N/0,04	Spálení
17 01 01	Beton	O/0,05	Recyklace, další využití
17 01 02	Cihly	O/0,7	Recyklace, další využití
17 04 05	Železo a ocel	O/0,2	Další využití, recyklace
17 09 04	Směsné stavební a demoliční odpady	O/0,1	Skládka
05 01 05	Uniklé ropné látky	N/havárie	Biodegradace
15 02 02	Čistící tkaniny znečištěné ropnými látkami	N/havárie	Spálení ( spalovna )

Při provozu stavby

Původcem odpadu je provozovatel čistírny, který zajišťuje i jejich odstranění. Údaje dle skutečnosti předal provozovatel ČOV. Po rekonstrukci ČOV se uvedená evidence nebude zásadně lišit.

ČOV Domažlice - likvidace odpadů 2004, I.- X./2005
Kód odpadu	název odpadu	ts/rok 2004	ts/rok I.-X.2005	Likvidace
190805	odstředěný kal (t suš./rok)	183,65	131,93	PEBRA Plzeň-kompostárna Chodov
				od 04/05 - kompostára Uherce
190801	shrabky (tuny/rok)	66,07	49,75	GIS Lazce H.Týn s.r.o.skládka-kompostárna
190802	písky ( tuny/rok)	32,05	29.54	PEBRA Plzeň-kompostárna Chodov
				do 02/05 vč.,dále pak GIS Lazce H.Týn s.r.o.
200301	směsný komunál.odpad			TS města Domažlic na základě smluv.vztahů
Vypracoval : Hudousek Petr- vodohospodář vodár.společnosti CHVaK a.s.Domažlice
Datum : 12.12.2005

V průběhu likvidace stavby

Budou vznikat odpady podobné těm, které jsou uvedeny při realizaci stavby.

4. Hluk a vibrace

Období realizace

V současné době lze tento hluk jen obtížně kvantifikovat, protože je k dispozici dokumentace pro územní řízení. Projekt organizace výstavby bude zpracován v dalším stupni, upřesní provozované stavební stroje. Definitivní situace bude jasná až po výběru dodavatele

Dá se předpokládat činnost hydraulického kladiva, nakladačů a nákladních vozidel. Hladina akustického tlaku nakladače se pohybuje v rozmezí 80 až 95 dB ( A ) ve vzdálenosti 5 m, těžkých nákladních vozidel 70 až 82 dB ( A ) v téže vzdálenosti.

Období provozu

Zdrojem hluku bude vlastní technologie čistírny, zejména dmychána. Stávající technologie, která bude nahrazena novou, vykazuje vyšší hladiny akustického tlaku než nová technologie, která je opatřena účinnými protihlukovými kryty.

Z umístění areálu ČOV ve vztahu k obytné zástavbě vyplývá, že nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru L_Aeq,T= 50 dB ve dne a 40 dB v noci nebude překračována.

Stávající PHO ( pásmo hygienické ochrany ) ČOV jako celku se nebude měnit. Uvnitř areálu se doplní dílčí OP níže uvedených objektů takto:

· zařízení k likvidaci přebytečného bioplynu ( ZLB )

OP je kružnice o poloměru 15 m

· výfukový prostor k objektu kompresorovny bioplynu

OP je dáno vzdáleností 15 m

· vyhnívací nádrž s plynojemem

OP dané kružnicí o poloměru 6,5 m

5. Záření radioaktivní, elektromagnetické

Radioaktivní záření provozem zařízení navrhované stavby nevzniká. Radioaktivní materiály nejsou v objektech používány ani skladovány.

Protože jsou součástí rekonstrukce ČOV nejsou nové pobytové prostory, není potřeba zjišťovat radonový index pozemku. V lokalitě zájmového území nebude proto proveden radonový průzkum.

Jiný druh záření - elektromagnetické - nebude vznikat.

C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území

1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

Řešené území se nachází východním směrem od souvislé zástavby města Domažlice a navazuje na současnou zástavbu města. Čistírna odpadních vod je umístěna v téměř zcela zastavěné nivě potoka Zubřina. Z jihu je lokalita ohraničena silnicí Domažlice – Klatovy, z východu železniční tratí a původně významnějším přírodním prvkem Tlumačovským potokem, který je v současné době částečně zatrubněn a částečně upraven tak, že má charakter odpadní strouhy. Ze severovýchodu přechází lokalita do otevřené zužující se nivy potoka Zubřina. Směrem severním a severozápadním navazuje lokalita opět na současnou zástavbu města Domažlice.

Celé řešené území je výrazně antropicky ovlivněné.

2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny

Geomorfologie

Území je součástí mírně členitého reliéfu s rozmezím nadmořských výšek 410 - 417 m.n.m. Území je tvořeno poměrně mělkou, nepříliš širokou nivou potoka Zubřiny. Z hlediska geomorfologického členění ČR (Culek 1996) je území začleněno následovně:

Systém: Hercynský systém

Subsystém: Hercynské pohoří

Provincie: Česká vysočina

Soustava: Šumavská

Podsoustava: Českoleská

Celek: Podčeskoleská pahorkatina

Podcelek: Chodská pahorkatina

Okrsek: Domažlická pahorkatina

Podcelek Chodská pahorkatina je tvořen strukturně denudačním georeliéfem se hřbety SSV – JJZ hrásťovými vrchy a suky. Celkově převládá v širším území reliéf členité vrchoviny. V ploších polohách ploché vrchoviny s poměrně malou výškovou členitostí.

Horninové prostředí

Posuzované území lze přiřadit do oblasti Domažlického krystalinika na kontaktu bohemika a moldanubika Českého lesa s projevem intruze hlubinných vyvřelin kadomského a variského stáří. Domažlické krystalinikum tvoří komplexy svrchního proterozoika ve vyšším stupni metamorfózy. Horninové prostředí tvoří různé typy svorů, pararul a rohovců. Podstatnou část tvoří tělesa hlubinných hornin, většinou barického rázu (diority, gabra, amfibolity). Z pokryvů jsou to především svahoviny, v zamokřených sníženinách nivní sedimenty a zpravidla rašeliny. Nivy toků tvoří kvartérní, holocenní fluviální usazeniny a delufliviofluviální písčitohlinité sedimenty.

Východně od zájmového území se nacházející přírodní památka Skalka ukazuje v přehledu horninového prostředí zejména břidlice svrchnoproterozoického stáří, s polohami grafitických a kyzových břidlic, které se v minulosti těžily.

Hydrologické poměry

Základní hydrogeologické údaje řadí řešené území do hydrogeologického rajónu 621 – krystalinikum a proterozoikum povodí Mže po Stříbro a povodí Radbuzy po Staňkov. Území je odvodňováno potokem Zubřina číslo hydrolog. pořadí 1 – 10 – 02 – 046. Zubřina tvoří pravostranný přítok řeky Radbuzy hydrolog. pořadí 1 – 10 – 02. Vlastní řešené území leží v rajónu hornin různého stáří a hornin různě propustných. Nevýznamným prvkem je pravostranný přítok řeky Zubřiny procházející řešeným územím z jihovýchodu.

Potok Zubřina ( v některých podkladech je používán termín říčka ) je veden z hlediska vodohospodářského jako tok vodohospodářsky významný.

Klimatické faktory

Řešený územní celek leží dle členění ( Atlas podnebí ČR ) v klimatickém regionu MT 3 – podnebí mírně teplé, suché, s mírnou zimou. Klimatické podmínky jsou relativně homogenní, projevují se poměrně nízké srážky a nízké teploty.

Přehled základních klimatických údajů:

Průměrné teploty vzduchu (^oC)

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII ročně

-2 -1 2 7 12 15 17 16 12 7 2 -1 6,5

Průměrný úhrn srážek ( mm )

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII ročně

30 25 30 40 60 70 70 70 45 35 30 30 535

letní dny 20 – 40

počet dnů s prům. tepl. 10^o a více 140 – 160

počet mrazových dnů 110 – 140

počet ledových dnů 30 – 50

počet dnů s srážkami 1 mm a více 100 – 120

srážkový úhrn ve vegetačním období 350 – 450

srážkový úhrn v zimním období 250 - 300

počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 – 100

počet dnů zamračených 120 – 150

počet dnů jasných 50 – 60

zaznamenaná max. teplota 39^oC

Rychlost větrného proudění je v celém sledovaném území obecně výrazně proměnlivým prvkem. V zájmovém území výrazně převládá proudění jihozápadní ( více než 20% z roční doby ). Nejméně frekventované jsou směry severovýchodní ( pouze 4% z roční doby ).

Půda

Pedologické poměry řešeného krajinného celku jsou determinovány horninovým prostředím a matečním substrátem.

V území převažují zejména hnědozemě, lokálně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem. Půdotvorným substrátem jsou zejména svahové hlíny na předkvartérních smíšených zvětralinách. Vláhové poměry jsou převážně příznivé, až vlhčí. Významný podíl zejména vnivě řeky Zubřiny mají glej typický. Na něj navazují pseudogleje. Pseudoglej typický je vázán na polygenetické hlíny s eolickou a štěrkovitou příměsí,prolíná se s hnědými a illimerickými půdami.

Z hlediska vlhkostního režimu substrátu většina území může být přiřazena k normální (vůdčí) hydrické řady 3.

Stupeň geobiocénu převládá AB a B.

Fytogeografická charakteristika řešeného územního celku

Biota

Území náleží z hlediska fytogeografického do oblasti mezofytika tj. oblast listnatého opadavého lesa. Z pohledu dělení území na sosiekoregiony leží území v sosiekoregionu II.12 Chodská pahorkatina.

Chodská pahorkatina ( Tachovská brázda ) je charakterizována pestrou skladbou hornin. V řešené části Chodské pahorkatiny vystupují převážně ruly, hojně jsou zastoupeny i amfibolity a ostrůvkovitě i diority. Tyto horniny jsou místy překryty sprašemi, svahovinami i fluviálními sedimenty. Dle Dostála náleží oblasti středoevropské lesní květeny, obvodu teplomilné květeny hercynské. Dle regionálně – fytogeografického členění náleží oblasti do fytogeogratického obvodu České mezofytikum, převážně do okresu 27 – Tachovská brázda a částečně lze přiřadit území i k fytogeografickému okresu 31 – Plzeňská pahorkatina. Dle Ambroze náleží řešená část regionu do dubojehličnaté varinty vegetační stupňovitosti. Dle členění lesního náleží území do Lesní oblasti č. 6 – Západočeská pahorkatina, podoblasti 6d – Předhoří Českého lesa. V území je téměř absence bučin, hojné je zastoupení acidofilních doubrav a společenstev mokřadů.

Z hlediska geobiocenologické typizace leží území v oblasti 4. vegetačního stupně. Dominuje trofická řada AB,na spraších, hlínách, neogenních sedimentech a dioritech se vyskytuje řada B.

Hlavními skupinami typů geobiocénů jsou:

4 AB 3b Abieti – querceta pini (jedlové doubravy s borovicí)

4 AB 4 Abieti – querceta roboris piceae (jedlové doubravy

dubu zimního se smrkem)

4 B 5 Alneta sup. (olšiny)

4 BC 5 Salici fragilis – alneta su. (vrbové olšiny vrby

křehké)

Z hlediska geobotanické rekonstrukční jednotky leží území ( Mikyška a kol. ) v oblasti acidofilních doubrav. Niva řeky Zubřiny je přiřazena k luhům a olšinám.

Současný stav bioty odráží historické ovlivnění člověkem. V území je výrazně zastoupena zemědělská půda s vyšším podílem orné půdy a v nivě řeky Zubřiny se vyskytujícími loukami a plochami pozemků ponechanými spontánnímu zarůstání travinnými a sítinovými společenstvy.

Lesnatost řešeného území je podprůměrná. Převládající agrocenózy – orná půda se stupněm ekologické stability 1 dominují nad kulturními loukami se stupně ekologické stability 2.

Kostra ekologické stability nevyhovuje.

Fauna

Celé území spadá do oblasti charakterizované jako oblast ochuzené hercynské lesní fauny středoevropské kulturní krajiny. Otevřená krajina je již od středověku činností člověka značně přeměněna. Zastoupení živočišných druhů v řešeném území je odpovídající přímým přírodním poměrům hodnoceného území. Jedná se o člověkem silně zatížené území s více či méně nepříznivými pobytovými možnostmi pro živočichy. Převážná část populace živočichů se soustřeďuje do oblastí pobytově příznivějších, jako je niva potoka Zubřina a případně i zahrady u průmyslových areálů a zahrady rodinných domů.

Významnějším územím je potom jižně až jihovýchodně se nacházející Smolovský rybník a k němu přilehlé plochy zeleně. Vlastní tok potoka Zubřina má charakter pstruhového pásma potoků a bystřin a také je tak v systému toků řazen.

Stávající vegetace

Stávající vegetaci tvoří poměrně druhově chudá společenstva trav a bylin. Větší význam mají břehová a příbřežní vegetace doprovázející potok Zubřinu a její přítoky. Ani ta však není druhově nijak významná a pestrá. Dominuje jednotvárnost a druhová chudost bylinného, keřového i stromového patra. Ve stromovém patře převažují olše lepkavá (Alnus glutinosa), vtroušena je vrba křehká (Salix fragilis). Pomístně potom pronikají topol osika, jasan ztepilý, případně duby.

Luční porosty představují především kulturní louky s chudší druhovou pestrostí, převažující jsou trávy. Jen lokálně se vyskytují nekosené plochy, které rychle osidlují invazní druhy rostlin a v blízkosti sídla převážně ruderály. Z rostlinných druhů je četná psárka luční (Aloperucus pratensis), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), p. prudký (R. acris), pampeliška lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia), metlice trstnatá (Deschampsea cespitosa), na sušších stanovištích medyněk vlnatý (Holcus lanatus). Časté jsou ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), řebříček obecný (Achillea millefolium), kakost luční (Geranikum pratense) a další.

V řešeném území a jeho okolí lze vylišit v omezeném rozsahu tato společenstva:

porosty březovo-jívové

porosty březovo-osikové

porosty trnky obecné

porosty bezu černého - Sambucus nigra

porosty kopřivy dvoudomé - Urtica dioica

porosty pýru plazivého - Agropyron repens

porosty srhy říznačky - Dactylis glomerata

porosty třtiny křovištní - Calamagrostis epigeios

porosty vratiče obecného - Tanacetum vulgare

porosty podbělu obecného - Tussilago farfara

porosty lebedy rozkladité - Atriplex potula

porosty přesličky tečkované – Hypericum perforatum

porosty čekanky obecné - Cichorium intybus

porosty šťovíku kadeřavého – Rumex crispus

porosty lopuchu plstnatého - Arctium tomentosum

porosty psinečku tenkého - Agrostis capillaris

a další zcela běžné druhy rostlin.

Ekosystémy

Ekosystém – základní funkční jednotka v přírodě, charakterizována vzájemnou interakcí živých organismů (rostlin a živočichů) a jejich vztahy k fyzikálním a chemickým faktorům vnějšího prostředí. Živá část ekosystému zahrnuje producenty ( autotrofní rostliny ), konzumenty ( býložravce a masožravce ) a dekonpozitory ( rozkladače ). Neživá část ekosystému zahrnuje faktory fyzikální ( zejména podnebí ) a chemické, obsažené v půdě ( látky, minerální a mrtvá organická hmota ).Ekosystémy zajišťují vytvoření dynamicky rovnovážného ekologického systému.

Řešenému území dominují agrocenózy v podobě orné půdy a trvalých travních porostů převážně pravidelně kosených kulturních luk. Dále se v území vyskytují ruderalizované lemy komunikací a zastavěných ploch a další antropicky ovlivněné biotopy.

Vlastní zájmová lokalita je začleněna do území s nelesními biotopy a ekosystémy. Jedná se o zastavěnou část nivy potoka Zubřina. Prakticky lze vymezit přímo v řešené lokalitě to je prostor kolem ČOV, ale i v nejbližším okolí jen ekosystémy umělé, typologicky zařaditelné k ekosystémům agrocenóz.

Územní systém ekologické stability

Informace o územním systému ekologické stability byly čerpány z výpisu z generelu lokálního územního systému ekologické stability ( ÚSES ) poskytnutého Městským úřadem Domažlice, odborem životního prostředí. Současně bylo čerpáno z dosud platného generelu nadregionálního a regionálního ÚSES ČR.

Přehledná situace ukázala, že řešeným územím prochází biokoridor potoka Zubřina, biokoridor lokálního charakteru, který přechází v místech soutoku Zubřiny s Tlumačovským potokem do biokoridoru regionálního. Východním směrem od zkoumaného území je umístěno biocentrum lokálního významu, pořadové číslo 264 – Bořice č. map. listu 21 – 23 – 15 LBC – F smíšené kultury, rokliny. Navrhovaná stavba by se tohoto biocentra neměla dotknout.

Chráněná území

Vlastní řešené území nezasahuje žádné z evidovaných zvláště chráněných území. Nejbližším chráněným územím je přírodní památka Skalka nacházející se východním směrem od řešeného území. Jakýkoliv záměr stavební v řešené lokalitě se tohoto území nijak nedotkne.

Potok Zubřina je dle ustanovení § 3 odst. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny evidován jako významný krajinný prvek, u kterého platí, že jakýkoliv zásah směřující k poškození, znehodnocení nebo omezení funkce významného krajinného prvku musí být posuzován jako zásah podléhající správnímu řízení.

V řešeném území se nenachází žádný z významných přírodních biotopů mapovaných v rámci soustavy Natura 2000, které vycházejí z Katalogu biotopů ČR ( Chytrý, Kučera et Kočí 2001 ), směrnice Evropských společenství č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť a z přílohy č. 7 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění.

Krajinný ráz

Z hlediska pohledu na krajinný ráz je řešené území jednoznačně považováno za oblast městské aglomerace se všemi průvodními jevy a faktory.

Dělení krajiny:

Zóny přírodní až přírodě blízké (A) - části s mimořádnou ekologickou hodnotou a současně hodnotou krajinářskou s nálezy lokalit nebo jejich fragmentů přírodě blízkých společenstev

Zóny extenzivního využívání krajiny (B)- do té jsou zařazeny převážně lokality s extrémními polohami jako suché stráně, skalnaté polohy, extenzivně obhospodařované louky a pastviny, prameniště, lesy se zachovanou druhovou skladbou dřevin.

Zóny intenzivního využívání krajiny (C) - do takových zón jsou zařazeny agrární a sídelní celky, celky silně antropicky ovlivněné s převahou umělých ekosystémů.

Hodnocený krajinný celek je možné po vizuálním vyhodnocení a s využitím hodnocení bioty přiřadit do zóny C - zóny intenzivního využívání krajiny.

Zhodnocení vlivů na kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení

Zhodnocením řešeného území z hlediska environmentálního a biologického nebyla nalezena skutečnost, která by bránila využít řešené území k dalším stavebním záměrům.

Lokalita není sledována jako významná ani z hledisek historických, kulturních nebo archeologických.

Rekonstrukce stávající ČOV bude prováděna v převážné míře na stávajících objektech, ve stávajícím areálu nebo v bezprostřední blízkosti současného oplocení na pozemcích ve vlastnictví investora.

Použité podklady a literatura části C

Číhalík, J. a kol.: Vliv zemědělství na životní prostředí, MZe ČR, 1996

Dykyjová, D. a kol.: Metody studia ekosystémů, Academia, 1989

Hejný, S. et al.:Přehled ruderálních rostlinných společenstev Československa - Rozpr. Čs. Akad. Věd, Ser.Math. - Nat., Praha, 89/2:1-100, 1978

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M.: Katalog biotopů ČR - AOPK ČR, Praha 2001

Petříček, V., et al.: Péče o chráněná území I - Nelesní společenstva - AOPK ČR Praha, 1998

Hydrologické poměry ČSSR, díl I., II., III., ČHMÚ Praha, 1967

Základní vodohospodářská mapa ČR, 11-41, 1:50000

MěÚ Domažlice – OŽP: Generel lokálního ÚSES

D. Údaje o vlivech záměru na veřejné zdraví a na životní prostředí

1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich významnosti

a)Vlivy na veřejné zdraví

Navrhovaný záměr rekonstrukce stávající ČOV v Domažlicích by teoreticky mohl na obyvatelstvo působit zvýšeným hlukem a zhoršenou imisní situací vlivem provádění stavby po dobu rekonstrukce a související dopravy.

Lokalita záměru se nachází mimo souvislou obytnou zástavbu, v dostatečné vzdálenosti, v souladu s platným územním plánem, stávající PHO čistírny se jako celek nebude měnit.

Provedenou rekonstrukcí by nemělo dojít ke zhoršení stávajícího stavu, ale právě naopak by moderní technologie měla přispět ke zlepšení stavu, proto nepovažuji za nutné hodnotit zdravotní rizika podle zákona č. 258 / 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění.

Faktor pohody

Při hodnocení intenzity pachových vlivů hrají roli kromě fyziologických i psychologické faktory. Budou – li hodnotit intenzitu pachu zaměstnanci čistírny, budou mít pravděpodobně jiné pocity, než majitelé rekreačního objektu ve stejném místě.

Dlouhodobý pobyt člověka v prostředí s vyšší intenzitou par vede ke snížení citlivosti na pach ( hodnocení pachů zaměstnanci ). Naproti tomu krátkodobé vystavení pachu vede k pocitu intenzivnějšího pachu. Může se jednat u nízkých intenzit o psychologickou záležitost, ale každý člověk má čichový orgán jinak citlivý. Je to samozřejmě spojeno i s určitými reflexy, které lze vypěstovat. Např. zaměstnanci čistírny vnímají pachy, ale nehodnotí je jako obtěžující.

b)Vlivy na ovzduší a klima

Tato kapitola je citace statě Výhodnost řešení – str. 25 – odborného posudku Ing. Beneše zpracovaného podle § 17 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší k předložené dokumentaci akce „Domažlice – rekonstrukce ČOV“.

„Technologie intenzifikované ČOV je standardní současnou technologií, splňující podmínky - kritéria pro ČOV dané kapacity a je běžně používaná na území ČR.

Výhodou řešení je jednoznačně již samotná výstavba intenzifikované ČOV, neboť tím bude zajištěna zvýšená účinnost čistění OV pro uvedený a výhledově navýšený počet obyvatel města Domažlic.

Realizací dojde k maximálnímu zlepšení stavu řešení odpadních vod dotčeného území města Domažlice a přilehlých vodotečí a tím i k zlepšení stavu ovzduší, které by bylo napadáno pachovými látkami z vypouštění nečistěných (nedostatečně čistěných) OV při stávajícím stavu. Výhodou je i umístění zdroje v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby města.

Rekonstrukce kotelny - tato využívá částečně vlastních zdrojů - topného média. Spalování bioplynu přispívá k další eliminaci možných pachových látek.

Závěr – hodnocení

V rámci samotné výstavby intenzifikované ČOV Domažlice požaduji v letním období při provádění výkopových prací a manipulaci s prašným materiálem dodržovat řádné a včasné skrápění komunikací pro snížení druhotné prašnosti.

K samotnému provozu plynových spotřebičů ( kotlů ) požaduji dodržovat:

- plnění termínů provádění kontrol - seřizování jednotek, kotlů, (údržba), poměru palivo/vzduch do hořáků - pro minimalizaci vypouštěných škodlivin do ovzduší.“

c)Vlivy na hlukovou situaci

Akustická studie vlivu realizace rekonstrukce a vlastního provozu areálu čistírny odpadních vod nebyla zpracována. Přesto se lze domnívat, že současná hluková situace v nejbližším okolí ČOV nebude po provedení rekonstrukce zhoršena – spíše tomu bude naopak.

V období realizace se dá předpokládat činnost hydraulického kladiva, nakladačů a nákladních vozidel. Hladina akustického tlaku nakladače se pohybuje v rozmezí 80 až 95 dB ( A ) ve vzdálenosti 5 m, těžkých nákladních vozidel 70 až 82 dB ( A ) v téže vzdálenosti. Areál se nachází v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby a realizace je rozložena do min. 2 let.

Zdrojem hluku po provedené rekonstrukci bude vlastní technologie čistírny, zejména dmychána. Stávající technologie, která bude nahrazena novou, vykazuje vyšší hladiny akustického tlaku, než nová technologie, která je opatřena účinnými protihlukovými kryty.

Stávající PHO ( pásmo hygienické ochrany ) ČOV jako celku se nebude měnit. Uvnitř areálu se doplní dílčí OP níže uvedených objektů takto:

· zařízení k likvidaci přebytečného bioplynu ( ZLB )

OP je kružnice o poloměru 15 m

· výfukový prostor k objektu kompresorovny bioplynu

OP je dáno vzdáleností 15 m

· vyhnívací nádrž s plynojemem

OP dané kružnicí o poloměru 6,5 m

d) Vlivy na povrchové a podzemní vody

Projektovaná stavba rekonstrukce nebude mít negativní vliv na charakter odvodnění zájmového území, nedojde ke změnám hydrologických a hydrogeologických charakteristik, nezmění se průtoky ani vydatnost vodních zdrojů.

Technologie je osazena na nepropustné podlahy, ze kterých jsou případné úkapy odváděny do kanalizace. Jsou instalovány vodotěsné jímky s automatickým vyčerpáváním. Rozhodující zařízení ČOV je umístěno nad úrovní Q_100.

Protože je vodní tok Zubřina málo vodný recipient a nad profilem vypouštění již vykazuje znečištění, nelze v současné době splnit předepsané imisní koncentrace podle NV č. 61/2003 Sb. Z tohoto důvodu je nutno vybavit čistírnu „dostupnou technologií ke zneškodňování odpadních vod“ ( §4, odst. 1 NV č. 61/2003 Sb. ).

Území areálu se nachází v ochranném pásmu III. stupně vodárenského odběru Praha - Podolí.

Za běžného provozu v areálu a na komunikacích nebudou povrchové a podzemní vody v lokalitě ovlivněny. V případě úniku ropných látek při havárii je nutné postupovat v souladu s havarijním řádem.

e) Vlivy na půdu

Pozemky jsou vesměs ve stávajícím areálu ČOV a jsou ve vlastnictví investora – oznamovatele.

Jestliže dojde k úniku závadných látek, je nutné je z terénu okamžitě dokonale odstranit a postupovat v souladu s havarijním řádem.

f) Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

Činnost prováděná v areálu ČOV je zajišťována tak, aby k ohrožení horninového prostředí nemohlo dojít. V místě nejsou známy žádné ekologické zátěže.

Reliéf dotčeného území nevykazuje žádné výrazné terénní nesrovnalosti. Na území nejsou evidována žádná ložiska nerostů nebo stavebních surovin. V minulosti nebyla v místě prováděná žádná těžba nerostných surovin nebo stavebních surovin.

Vzhledem k morfologii řešeného územního celku a okolí ovlivněného antropicky není erozní ohroženost lokality prokázána.

g) Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

Zhodnocením řešeného území z hlediska environmentálního a biologického nebyla nalezena skutečnost, která by bránila využít řešené území k dalším stavebním záměrům.

Lokalita není sledována jako významná ani z hledisek historických, kulturních nebo archeologických.

h) Vlivy na krajinu

Z hlediska pohledu na krajinný ráz je řešené území jednoznačně považováno za oblast městské aglomerace se všemi průvodními jevy a faktory.

Hodnocený krajinný celek je možné po vizuálním vyhodnocení a s využitím hodnocení bioty přiřadit do zóny C - zóny intenzivního využívání krajiny.

ch) Vliv na hmotný majetek a kulturní památky

Není zcela vyloučeno, že území areálu by mohlo zasáhnout do prostoru archeologických nálezů. Proto je investor povinen, zejména při provádění zemních prací, dodržet podmínky vyplývající ze zákona č. 20 / 87 Sb., o státní památkové péči, ve znění zák. č. 242 / 92 Sb.

2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

Jak vyplývá z výše provedené charakteristiky možných vlivů a odhadu jejich velikosti a významnosti omezí se jejich případný vliv za běžného provozu pouze na vlastní areál čistírny nyní i po provedené rekonstrukci. V případě vzniku havárie, např. požáru, bude rozsah vlivu závislý na rychlosti zásahu.

Objekty areálu čistírny budou z hlediska požární bezpečnosti řešeny s plným uplatněním požadavků požární bezpečnosti dle platných norem a předpisů.

Areál se nachází v dostatečné vzdálenosti od nejbližších objektů bydlení – stávající PHO areálu jako celku zůstane zachováno. Uvnitř areálu se doplní dílčí OP níže uvedených objektů takto:

· zařízení k likvidaci přebytečného bioplynu ( ZLB )

OP je kružnice o poloměru 15 m

· výfukový prostor k objektu kompresorovny bioplynu

OP je dáno vzdáleností 15 m

· vyhnívací nádrž s plynojemem

OP dané kružnicí o poloměru 6,5 m

3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice

Nepřicházejí v úvahu.

4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů

pro fázi realizace

· Prašnost a znečišťování komunikací minimalizovat kropením a čištěním vozidel před výjezdy na komunikace.

· V době výstavby dbát na to, aby stavební činností nebyly dotčeny okolní pozemky a porosty.

· Stavební práce provádět v denní době. Minimalizovat hlučnost stavebních strojů.

· Investor povinen dodržet podmínky vyplývající ze zákona č. 20 / 87 Sb., o státní památkové péči, ve znění zák. č. 242 / 92 Sb.

pro fázi vlastního provozu

· Důsledně dbát na dodržování povinností vyplývajících ze zákona č. 185 / 01 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů v aktuálním znění.

· Ke kolaudaci stavby doložit doklad o vzniklém odpadu a jeho zneškodnění.

· První měření emisí kotelny musí být provedeno ke dni stanovenému v povolení orgánu ochrany ovzduší dle § 17, odst. 1, písm. d), zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší, při uvádění zařízení do provozu.

· Dodržovat povinnosti provozovatele středního zdroje – vést souhrnnou provozní evidenci + každoročně zaslat k 15. 2. Oznámení o poplatcích za znečisťování ovzduší ( množství emisí – pokud stanoveny ) na adresu příslušného úřadu obce (s rozšířenou pravomocí) včetně protokolů z provedených autorizovaných měření emisí a případného výkazu roční spotřeby organických rozpouštědel dle přílohy č.6 k vyhlášce č.355/2002 Sb.

5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů

Nebyla zpracována hluková studie. V současné době lze hluk při provádění stavby rekonstrukce jen obtížně kvantifikovat, protože provozované stavební stroje budou známy až po výběru dodavatele. Zdrojem hluku po dobu provozu ČOV bude vlastní technologie čistírny, zejména dmychána. Stávající technologie, která bude nahrazena novou, vykazuje vyšší hladiny akustického tlaku, než nová technologie, která je opatřena účinnými protihlukovými kryty. Z umístění areálu ČOV ve vztahu k obytné zástavbě vyplývá, že nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru L_Aeq,T= 50 dB ve dne a 40 dB v noci nebude překračována.

Stávající PHO ( pásmo hygienické ochrany ) ČOV jako celku se nebude měnit.

Právě tak nebyla zpracována rozptylová studie. Výhodou rekonstrukce ČOV je jednoznačně již samotná výstavba intenzifikované ČOV, neboť tím bude zajištěna zvýšená účinnost čistění odpadních vod pro uvedený a výhledově navýšený počet obyvatel města Domažlic. Dojde k maximálnímu zlepšení stavu kvality čištěných odpadních vod dotčeného území města Domažlice a přilehlých vodotečí, a tím i k zlepšení stavu ovzduší, které by bylo napadáno pachovými látkami z vypouštění při stávajícím stavu. Výhodou je i umístění zdroje v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby města a provoz v zakrytých objektech. Rekonstrukce kotelny - tato využívá částečně vlastních zdrojů - topného média. Spalování bioplynu přispívá k další eliminaci možných pachových látek.

E. Porovnání variant řešení záměru

F. Doplňující údaje

1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení

· Fotodokumentace

· Situace širších vztahů 1 : 10 000

· Schéma technologických procesů

2. Další podstatné informace oznamovatele

Nebyly zjištěny.

G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru

Tato mechanicko – biologická ČOV v Domažlicích musí plnit požadavky Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Nové Nařízení vlády zavádí s platností od 1. 3. 2003 pro ČOV s kapacitou 10 001 až 100 000 EO nový ukazatel znečištění celkový dusík N_c. Současné technologické uspořádání a vybavení ČOV není schopno tento ukazatel splnit.

Ve studii rekonstrukce ČOV z 02 – 03/2005 VP a. s. Plzeň byly zvažovány 2 varianty koncepce řešení. Varianta 1 ( varianta optimální ), byla doporučena k dalšímu rozpracování. Varianta 2 ( varianta omezená ) sice umožní splnit požadavky na kapacitu a účinnost čištění s nižšími pořizovacími náklady, ale řeší menší rozsah sanací stavebních objektů a nižší úroveň technického vybavení včetně ASŘTP ( tím i nižší spolehlivost provozu ), neřeší hygienizaci kalu vápnem. U této varianty se dá předpokládat i nižší životnost ve srovnání s variantou 1.

Na rekonstrukci je vydáno platné územní rozhodnutí č.j.:OVÚP-24491/05/Kt. MěÚ v Domažlicích ze dne 6. 10. 2005.

Datum zpracování oznámení: 20. 1. 2006

Na části oznámení spolupracovali:

Geofaktory ŽP – odborná konzultace: Mgr. Vlasta Hanauerová

Odborný posudek dle z. č. 86/2002 Sb.,

o ochraně ovzduší k předložené dokumentaci: Ing. Jiří Beneš

( část posudku je součástí oznámení )

Zpracovatel oznámení: Ing. Miroslava Tycová

B. Němcové 14

323 00 Plzeň

Osoba oprávněná podle § 6 odst. 3 zákona ČNR č. 244 / 92 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v souladu s § 24 odst. 1 zák. č. 100 / 01 Sb. ve znění zák. č. 93 / 2004 Sb. Osvědčení odborné způsobilosti č. j.: 15 448 / 4052 / OEP / 92 ze dne 18. 2. 1993 vydalo MŽP ČR v dohodě s MZdr. ČR .

H. Příloha

Vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace

Přiloženo územní rozhodnutí č.j.:OVÚP-24491/05/Kt. MěÚ v Domažlicích ze dne 6. 10. 2005.