Dopis OPVI MŽP č.j. 7752/ENV/710/05 ze dne 22. 9. 2005 na Odbory výkonu státní správy MŽP a Krajské úřady - odbory životního prostředí a zemědělství

Metodický výklad bodu 10.4 kategorie II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

10.4 - Skladování vybraných nebezpečných látek (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí) a pesticidů v množství nad 1 t; kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t.

Definice pojmu „nebezpečné látky“ je obsažena v zákoně č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 2 odst. 5 říká:

„Nebezpečné látky nebo nebezpečné přípravky jsou látky nebo přípravky, které za podmínek stanovených tímto zákonem mají jednu nebo více nebezpečných vlastností, pro které jsou klasifikovány jako

a) výbušné; jimi jsou pevné, kapalné, pastovité nebo gelovité látky a přípravky, které mohou exotermně reagovat i bez přístupu vzdušného kyslíku, přičemž rychle uvolňují plyny, a které, pokud jsou v částečně uzavřeném prostoru, za definovaných zkušebních podmínek detonují, rychle shoří nebo po zahřátí vybuchují,

b) oxidující; jimi jsou látky a přípravky, které vyvolávají vysoce exotermní reakci ve styku s jinými látkami, zejména hořlavými,

c) extrémně hořlavé; jimi jsou kapalné látky a přípravky, které mají extrémně nízký bod vzplanutí a nízký bod varu, a nebo plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem při pokojové teplotě a tlaku,

d) vysoce hořlavé; jimi jsou

1. látky a přípravky, které se mohou samovolně zahřívat a nakonec se vznítí ve styku se vzduchem při pokojové teplotě bez jakéhokoliv dodání energie,

2. pevné látky a přípravky, které se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zdrojem zapálení a které pokračují v hoření nebo vyhořely po jeho odstranění,

3. kapalné látky a přípravky, které mají velmi nízký bod vzplanutí,

4. látky a přípravky, které ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečných množstvích,

e) hořlavé; jimi jsou kapalné látky nebo přípravky, které mají nízký bod vzplanutí,

f) vysoce toxické; jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží ve velmi malých množstvích způsobují smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví,

g) toxické; jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží v malých množstvích způsobují smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví,

h) zdraví škodlivé; jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží mohou způsobit smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví,

i) žíravé; jimi jsou látky nebo přípravky, které mohou zničit živé tkáně při styku s nimi,

j) dráždivé; jimi jsou látky nebo přípravky, které mohou při okamžitém, dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí vyvolat zánět a nemají žíravé účinky,

k) senzibilizující; jimi jsou látky nebo přípravky, které jsou schopné při vdechování, požití nebo při styku s kůží vyvolat přecitlivělost, takže při další expozici dané látce nebo přípravku vzniknou charakteristické nepříznivé účinky,

l) karcinogenní; jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí nebo požití nebo průniku kůží mohou vyvolat rakovinu nebo zvýšit její výskyt,

m) mutagenní; jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí nebo požití nebo průniku kůží mohou vyvolat dědičné genetické poškození nebo zvýšit jeho výskyt,

n) toxické pro reprodukci; jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí nebo požití nebo průniku kůží mohou vyvolat nebo zvýšit výskyt nedědičných nepříznivých účinků na potomstvo nebo zhoršení mužských nebo ženských reprodukčních funkcí nebo schopností,

o) nebezpečné pro životní prostředí; jimi jsou látky nebo přípravky, které při vstupu do životního prostředí představují nebo mohou představovat okamžité nebo pozdější nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí.“.

Předmětem zákona č. 100/2001 Sb. je posuzování vlivů vymezených záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví. Pro účely zákona č. 100/2001 Sb. se pojmem „vybrané nebezpečné látky“ rozumí chemické látky, které za podmínek stanovených zákonem č. 356/2003 Sb., mají jednu nebo více nebezpečných vlastností, pro které jsou klasifikovány jako vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci a nebezpečné pro životní prostředí.

Vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 356/2003 Sb. (viz zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu v § 3 odst. 7, § 19 odst. 3 a § 20 odst. 7 tohoto zákona). Zde se stanoví Seznam závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek a způsob jeho používání, obecné postupy pro hodnocení a označování nebezpečných vlastností látek a přípravků a dále konvenční výpočtové metody hodnocení nebezpečných vlastností přípravků na základě vlastností fyzikálně-chemických, nebezpečných pro zdraví a nebezpečných pro životní prostředí. Seznam a způsob jeho používání je uveden v příloze č. 1 výše uvedené vyhlášky. Seznam závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek je pak obsahem tabulky C přílohy č. 1.

Podle výše uvedené přílohy č. 1 se benzín a dieselová paliva řadí mezi nebezpečné chemické látky. Benzín je klasifikován jako karcinogenní látka 2. kategorie a dieselová paliva jsou klasifikována jako karcinogenní látky 3. kategorie. Z těchto důvodů čerpací stanice pohonných hmot, které budou skladovat výše citované látky v množství nad 1 t, budou zařazeny pod dikci bodu 10.4 kategorie II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb.